TJ Jiskra Domažlice - SŠ Plzeň SD 3:2 (0:0)

sestava: Žipaj (8), Černík (3), Konárek (3), Janda (3), Kodar (4), Podolník (3), Lintner (6), Holeš (5), Zezulák (3), Nítek (6), Hanzal (2)

lavička: Tupý (5), Foist (4), Trešl (1), Konopík, Kopač, Faltus

branky: Nítek, Hanzal

     Po pohodlném vstupu do nového ročníku soutěže proti mladičkému Tachovu nás dnes čekal o poznání těžší soupeř. Zavítali jsme totiž na půdu tradičně silných Domažlic, které nás minulý rok zle potrápili. Příjemnou zprávou bylo, že dnešní utkání bylo přesunuto z nahlášené umělky na hlavní třetiligový přírodní pažit. Na druhou stranu jsme se museli vyrovnat s absencí zkušené opory našich zadních řad – onemocnělým Tarhajem. Jak se později ukázalo, tato okolnost měla nemalý vliv na eskamotérské kousky, předváděné našimi zadními řadami.

     V samotném úvodu utkání je patrné, že domácí mají z našeho souboru viditelný respekt, protože prakticky nenapadají naši rozehrávku na naší polovině. To ale již po několika minutách přestává platit, poněvadž naši borci několika mizernými přihrávkami a zcela zbytečnými ztrátami balónu, posazují chodské chasníky na koně. Jsme to my, kteří najednou musíme čelit domácím nájezdům. V 10. minutě jeden ze soupeřů prochází jako nůž máslem po naší levé straně, centruje směrem k brance a nepříjemný míč naštěstí pouze shora líže břevno Márovy svatyně. Za další dvě minuty je tady ta samá situace jako přes kopírák s tím rozdílem, že balón tentokráte prolétá tak deset čísel nad naším břevnem. Domácí sice mají stále více ze hry, ale v 17. minutě si vytváříme naši první šanci – no šanci, tutovku jak Praha s Brnem zároveň. Zizimu se daří průnik po levé straně a vzápětí již centruje na zadní tyč, kde se na ideálním místě zjevuje Balzám, kterému stačí z hranice malého vápna již pouze doklepnout kouli do zívající branky. K všeobecnému překvapení všichni sledujeme, kterak balón od jeho kopačky nabírá rychlost a hlavně výšku. Zkrátka ragbyová branka by stěží stačila. Hned v dalším okamžiku krademe domácím balón a Zizi pálí z levé strany. Jeho tvrdou střelu ale soupeřův gólman vyráží s obtížemi na roh. Poté chvíli sledujeme spoustu soubojů spíše ve středu hrací plochy. Nedokážeme déle kombinovat a vázne komunikace v našich zadních řadách. Ve 26. minutě kopou domácí přímák z nepříjemné vzdálenosti. Balón letí přes zeď, ale Mára je na místě a vyráží umístěný pokus do autu. Za další dvě minuty podnikáme konečně rychlý a pohledný útok, když Kody potáhne balón, posouvá ho Zizimu, který po pár rychlých krocích vymýšlí pěknou ulici doleva na rozběhnutého Bejbyho. Náš štírek zkouší zakončit, ale jeho pokus je v poslední chvíli lehce tečován do rohu. Jestli měl Balzám před čtvrthodinou megašanci, tak ve 36. minutě lze hovořit o gigaterašanci. Bejby posílá ideální balón do ulice právě na Balzáma, který se vyhýbá domácí ofsajdové pasti a nikým neobtěžován postupuje na domácí branku. Ve vápně naznačuje střelu, položí si gólmana a … udělá šílenost. Jeho mizerný pokus o lob je příliš nízký a trefuje sedícího brankáře. Trenéra Dejmka musí kropit studenou vodou, aby neexplodoval, k čemuž nemá daleko. Jeho reakce je jasná – Balzám dolů, Vláďa na hřiště. Ve 40. minutě se za hlavu i za jiné části těla chytají pro změnu domácí. Již po několikáté lacině přicházíme o balón a Chodové nás naší pravé straně točí jak na kolotoči. Následuje příhra na druhou stranu velkého vápna, kde se jeden z protihráčů najednou cítí stejně jako na domažlickém náměstí pár hodin po půlnoci – prostě úplně sám. Ve své velké šanci ale podobně jako náš snajpr také selhává, když svoji střelu posílá vedle naší levé tyče. Hned v následující minutě si na pravé straně podrží na zádech svého strážce Bejby, pílí do vápna a posílá ideální míč pod sebe. Na hranici malého vápna číhá Pody, ale ten pálí další naší tutovku, když se opře do balónu, který poté končí metr nad domácí brankou. Naše hra je kostrbatá, nepřesná, ztrácíme lacině spoustu balónů, domácí tykadla řádně větrají naše obranné řady, ale přesto jsme si vytvořili minimálně tři stoprocentní šance oproti jedné soupeřově. Že se hraje zatím bez branek, hovoří za vše. Kamarádská srdceryvná přestávková promluva trenéra Dejmka k jeho svěřencům se poté nese až k turistům na nedaleký Čerchov.

     V první minutě druhé půle se poprvé žlutí, když jeden z domácích hráčů přerušuje Davidův průnik. V 50. minutě se už už radujeme, když Pody posílá balón do velkého vápna, kam si nabíhá Holy, který z první pálí bohužel těsně vedle levé tyče domácí branky. V 55. minutě dělá Mára svým dlouhým výkopem zmatek v zadních řadách soupeře, kde balón vydoluje Bejby, přesprintovává svého strážce a zpoza velkého vápna z levé strany pálí na zadní tyč, od které se koule odráží za záda natahujícího se gólmana, jenž si na balón pouze lehce sáhne – 1:0. ⚽ Věříme, že krásná branka nám do žil vlije nové síly. Bohužel naše radost trvá sotva minutu. Na naší levé straně si totiž jeden ze soupeřů dělá hned ze tří našich rádobykopáčů trhačku a centruje do vápna. Tam naši zadáci zřejmě ještě oslavují, poněvadž nejsou schopni skákající balón odkopnout. Míč se tak zákonitě dostává k jednomu z domácích borců, který prostřeluje vše, co mu stojí v cestě – 1:1. 😠 V 59. minutě zkouší Rest tvrdost své mozkovny, když si ve středu hřiště splete balón s hlavou místního štírka, který poté notnou chvíli polehává na trávníku a vzápětí raději střídá. V 62. minutě Ziziho střídá Dýně. Za další dvě minuty tahá Pody balón po pravé straně, ale místo příhry pod sebe pálí vysoko nad. V 65. minutě se právě místo Podyho vrací na hřiště Balzám. Hned v další minutě táhne náš útok Bejby, který nachází na pravé straně Balzáma. Ten tentokráte naštěstí nic nevymýšlí, jednoduše natáhne a pošle prudký míč přímo pod víko – 2:1. ⚽Okamžitě po rozehrání ze středového kruhu bereme soupeři míč a Balzám se rázem ocitá v podobné situaci jako před minutou. Bohužel ránu do vazu domácím nedáváme, poněvadž Balzám pálí pouze do vybíhajícího gólmana a o následné dorážce nemluvě. V 73. minutě domácí letí do našeho vápna. Naštěstí všechny pokusy o zakončení se nám daří zblokovat, ten poslední na roh. V 76. minutě zahráváme přímák z pravé strany. Nejdříve Rest se nedokáže vyrovnat se svým hlavičkováním, aby se balón odrazil za malé vápno k Čendovi, který ve velké příležitosti posílá míč nad domácí branku. V 77. minutě Bejby přepouští místo Trešlíkovi. V 83. minutě krásně zatáhne balón po levé straně David, jenž ho od brankové čáry posílá pod sebe. Míč se odráží až na zadní tyč k Balzámovi, který ale pouze nastřeluje před brankovou čarou stojícího obránce. Přichází kritická 85. minuta, kdy se nejdříve hrneme do soupeřova vápna a Trešlík má spoustu času k trefení odkryté části branky. Co tam zkoušel, zůstává ještě nyní záhadou. Jeho selhání může ještě napravit Balzám, ke kterému se míč odrazí, ale ani on nepřekračuje svůj stín. Bohužel balón se dostává na kopačky soupeře, který okamžitě podniká rychlý kontr, který nejsme s to přerušit. K dovršení všeho nedokážeme trefit a odkopnout míč, který je již v našem vápně a přichází trest v podobě vyrovnávací branky – 2:2. 😠 Bejby okamžitě střídá Trešlíka. Naše psychické rozpoložení se bohužel jasně projevuje hned v následující minutě. Prohráváme několik po sobě jdoucích soubojů ve středu hřiště, aby ten poslední nedokázal zvládnout jeden z našich zadáků. Soupeř jde okamžitě sám proti vybíhajícímu Márovi. Je u balónu dříve, takže si našeho gólmana stíhá přehodit, míč si dobíhá a posílá naše kopáče do kolen – 2:3. 😠 Pody ještě střídá Holyho a Zizi Resta. Z naší strany se ale již jedná pouze o jednu velkou několikaminutovou křeč. V předposlední minutě na sebe již jen upozorní netaktickým faulem za žlutou kartu u našeho rohového praporku Víťa a po chvíli podobně jeden ze soupeřů, který žlutě přeruší rozběhnutého Ziziho. Žlutou tečku za dnešním zápasem nakonec udělá Kody, který si o ní doslova řekne.

     Naši hráči si zřejmě pod dojmem předchozího zápasu začali myslet, že každému soupeři prostě při naší palebné síle v klidu nasázíme spoustu gólů a bude. Jenže jednak letošní Domažlice nejsou letošní Tachov a jednak naše jednoduchá kombinační hra zůstala na Roudné. I když to v naší nezkušené obraně mnohokrát hořelo, dokázali jsme si vytvořit dostatek příležitostí k tomu, abychom si v klidu odvezli všechny body. To, že v nich selhali vlastně naši nejzkušenější hráči, svědčí o jejich obrovské nekoncentrovanosti a laxnosti při zakončení. Kdo jiný by měl vzít na sebe odpovědnost v nově sestavovaném týmu než ti nejzkušenější. Přes zřejmé kvality domácího týmu je jasné, že dnes jsme tři body soupeři prakticky sami vnutili. Dnešní bolestivá facka přišla již ve druhém kole sezóny. Pozitivní je, že se z ní můžeme dostatečně poučit. Zkrátka naše kopáče čeká spoustu poctivé a tvrdé dřiny s pokorou. A jak to již po takovýchto zápasech bývá, trenér Dejmek měl jistě krátce po zápase program příštího tréninku více než připravený.