FK Tachov - SŠ Plzeň SD 1:2 (0:2)

sestava: Šejvl, Tyml, Dotzauer, Studeník, Stejskal, Černý, Milota, Lhotka, Pavlovič, Svoboda, Kuráž

lavička: Ulbrik, Tarhaj, Lintner, Podolník, Frei

branky: Lhotka, Černý

     Dnes jsme odehráli ostře sledované utkání na horké tachovské půdě s domácími borci. Jelikož šlo o přímý souboj o čelo tabulky krajského přeboru staršího dorostu, o zápletku bylo postaráno. Horká půda ale není to správné sousloví, které by na dnešní zápas pasovalo. Po několika krásných slunečných víkendech dal o sobě totiž podzim pořádně vědět. Poněvadž v Tachově nezatopili, byla řádná kosa a navíc čerstvý větérek honil vlahý říjnový deštík po celé hrací ploše. Přesto nebo snad právě proto trenér Dejmek zvolil na dnešní důležitý souboj módní žlutočerný kopletek s krátkými rukávky – aby chlapci propotili méně materiálu a netahali s sebou po hřišti více kilogramů než bylo nezbytně nutné. Sám se navlékl do dle jeho slov „vítězných španělských barev“ a pasoval se tak do své oblíbené role velkého motivátora. Sestava byla prakticky totožná s tou, která minulý týden předvedla malý zázrak při otáčení dvoubrankové ztráty v utkání proti Sušici. Navíc již byl na lavičce připraven Ulbrik, který, jak pevně doufáme, překonal své zdravotní potíže.

     Protože, podobně jako v minulém zápase jsme si vylosovali balón, naši fanoušci již netrpělivě nervózně přešlapovali v očekávání, zda-li se nám podaří hned v první minutě nějaká překvapivá kulišárna. Naštěstí jsou naši chlapci již dostatečně poučeni a míč letí hned po rozehrání ze středového kruhu na soupeřovu polovinu. Co na tom, že již není v naší moci, hlavně že je pořádně daleko od naší branky. Již od prvním minut sledujeme velmi bojovné utkání s velkým nasazením obou zúčastněných týmů. Trávník je samozřejmě velmi mokrý, takže balón má velký odskok. Postupem času začínají přebírat iniciativu domácí a nepouštějí nás do větší kombinace. Všechny akce ale končí před naší šestnáctkou díky naší zodpovědné obranné hře. První větší příležitost si vypracují domácí v 7. minutě, když se jeden z protihráčů uvolňuje na naší levé straně u brankové čáry a posílá přízemní příhru do vápna. Šejvy na ní ale bleskurychle reaguje, lehá si do ní a sebírá nadvakrát míč před soupeřovými kopačkami. yes V 10. minutě se domácí hráč probíjí tentokráte po naší pravé straně, ale jeho zakončení je naštěstí slabé, takže Šejvy stačí střelu vyboxovat na roh. Ve 12. minutě se nám daří famózně odpovědět na počáteční tlak tachovských, když máme příležitost ve formě přímého kopu ale až od půlící čáry. Míč si bere Studna a poněvadž je několik kroků od naší lavičky, trenér Dejmek mu ještě stihne dát překvapivou radu: „Do vápna!“ Studnovo prudký centr se zdá být poněkud přetažený, takže nespokojený trenér již cedí mezi zuby svůj typický nepublikovatelný komentář. Domácí gólman ale poněkud zaspí, když se zastaví na půli cesty směrem k míči a když se navíc najednou za domácí obranou ocitá Ombre, situace se jeví v novém světle úplně jinak. Balón ze Studnovy kopačky jakoby přímo hledal hlavu našeho špílmachra, kterému se daří míč optimálně trefit a umístit ho ponad zkoprnělého gólmana do domácí sítě – 1:0.   Začátek utkání nás zastihl poněkud zakřiknuté, ale tato situace nám může rozhodně pomoci. V 15. minutě domácí posílají centr z levé strany na zadní tyč, kde jednomu ze sprintujících soupeřů chybí pověstný krůček k tomu, aby nedorážel zajímavý balón do prázdné branky. V 19. minutě nám trochu zatrnulo, když Drmoul obdržel ve středu hřiště tvrdý loket, ale když si uvědomil, že trávník není zrovna nejteplejší, rozumně zauvažoval, přestal polehávat a jal se soupeřův direkt rozběhat. Ve 22. minutě nesebíráme domácí výkop, hned je tu ulice na jednoho z protihráčů a když Doci kolem maníka s balónem pouze ukázkově projede po pr…., je tu pokus o zakončení. Naštěstí míč končí vedle vzdálenější tyče naší branky. Za další dvě minuty podnikají domácí po našem rohovém kopu bleskový kontr, jdou do přečíslení, ale sami si svůj postup komplikují, takže se nám daří vrátit se ve více hráčích. Jednomu z protihráčů nezbývá nic než zkusit své štěstí zpoza šestnáctky. Střela má svoji kvalitu, ale končí vedle Šejvyho branky. Hned po našem rozehrání se hrneme vpřed a naše nervy se nám pokouší pocuchat domácí mávač, který již poněkolikáté signalizuje naše přinejmenším sporné ofsajdové postavení. Poněvadž má ale balón ve své moci soupeř, hlavní sudí nechává pokračovat ve hře. Domácí gólman venku z branky trochu netakticky nakopává dopředu míč, který se od našich zadáků okamžitě vrací na soupeřovu polovinu. Navíc ho má ve svém držení Blonďák, jenž ho tahá po levé straně a posílá ho do středu hřiště Begovi, který je o fous rychlejší, takže balón pokračuje ve své cestě vesele dál až na pravou stranu, kam si krásně nabíhá Kuba. Na něj domácí hráči úplně zapomínají, takže cesta k šestnáctce je volná. Domácí gólman se ještě snaží zmenšit Kubovi střelecký úhel, tomu to je ale úplně jedno, protože vidíme již jen jeho nápřah na hranici vápna a ukázková pumelice se již třepe v domácí síti – 2:0.   Jsme nebývale produktivní. Ve 30. minutě se namlsaný Kuba odhodlává k další střele z pravé strany, ale tentokráte balón z jeho kopačky končí vedle vzdálenější tyče. Hru jsme v poli již dávno dokázali vyrovnat a ve 33. minutě Bego sleduje po očku domácího gólmana, který je poněkud venku ze své branky.   Zkouší ho překvapit obloučkem z levé strany, ale míč prolétává pouze nad břevnem. Po dvou minutách zkouší Studna zakončit standardku z velké vzdálenosti přímou střelou, ale svůj dalekonosný pokus posílá pouze do středu branky do koše připraveného gólmana. Závěr poločasu se nese ve znamení urputného boje o každý balón mezi oběma šestnáctkami. Žádné z mužstev si zajímavější situaci již vytvořit nedokáže. Utkání máme po našich dvou gólových výpadech zatím výborně rozehráno, když se nám zodpovědnou hrou daří držet soupeře v dostatečné vzdálenosti od naší branky. Domácí se ale určitě nevzdají tak snadno.

     Druhou půli začínají tachovští očekávaným náporem a Šejvy musí již ve 47. minutě boxovat balón ze skrumáže mimo naše vápno. V další minutě se Kubovi daří na půlce vypíchnou míč soupeři a poslat na zteč Bega. Ten jde na branku zprava a možná že poněkud předčasně a navíc nepřesně zakončuje. V 50. minutě posílá krásný balón do ulice Ombre Blonďákovi, který chvíli otálí se střelou a jeho následný pokus se domácímu obránci daří zblokovat na roh. V 55. minutě po několika tvrdých soubojích zůstávají na hrací ploše nejdříve Ombre a poté Miloš. Kelen ale není potřeba – promočený trávník vykoná své a chlapci poznávají, že pokud nechtějí zmrznout, musí své obtíže rozběhat. V 60. minutě nahrazuje Blonďáka Mára. Domácí hráče přes jejich platonický tlak se nám stále daří držet v uctivé vzdálenosti a navíc sami zkoušíme zaměstnávat domácí obranu. Ombre tak kombinuje na pravé straně, dává pod sebe na Kubu, ale ten tentokráte pálí tvrdě nad branku. V 65. minutě po soupeřově přímáku získáváme balón a podnikáme rychlý protiútok, když Ombre posílá na zteč Bega, který situaci sám na gólmana řeší střelou vedle pravé tyče.   Stále se soustřeďujeme na zachytávání domácích pokusů o přechod přes naší obranu a snažíme se využít každé soupeřovo zaváhání. V 75. minutě tak Bego tahá balón po pravé straně, posílá míč pod sebe do vápna, kde Ombre nedokáže ani nadvakrát prostřelit hradbu těl s gólmanem v čele. Domácí stále těžko hledají recept na naši zodpovědnou obrannou hru. Obětavě a hlavně jednoduše se nám daří přerušovat soupeřovy pokusy o zdolání naší obranné linie. V 85. minutě máme šanci jít od poloviny hřiště domácímu gólmanovi v ústrety, ale domácí tahají za záchrannou brzdu a dva těžké skluzy na Máru s Begem naši akci přerušují. Druhý zákrok v pořadí je sudím po právu ohodnocen žlutou kartou. A je zde klasický hektický závěr zápasu. Ombre vysouvá Kubu, který s balónem na noze proskakuje mezi dvěma domácími zadáky, ale u balónu je dříve domácí gólman. Za Bega se na hřiště vrací Blonďák. V poslední minutě řádné hrací doby ještě střídá Lintner Máru. V nastaveném čase se domácí přeci jen dočkávají svého úspěchu. Gólman rozehrává přímý kop od půlící čáry. Balón letí do našeho vápna, kde jsou nasáčkování snad všichni zbylí hráči na hřišti. K míči se ale jako první dostává Šejvy, který si snad poprvé v dnešním zápase může něco začít vyčítat, když balón boxuje do jednoho z před ním clonících protihráčů. Míč se po několika odrazech v našem malém vápně dostává k jednomu z protihráčů, kterému se daří propálit vše, co mu stojí v cestě – 2:1.   Je to ale pouze labutí píseň domácích, poněvadž sudí krátce po našem rozehrání bojovné utkání ukončuje ve třetí minutě nastaveného času.

     Jedním z klíčů dnešního úspěchu byla velká zkušenost z předchozího utkání se Sušicí, kdy nám byla nejdříve na začátku utkání udělena velká lekce, kterou jsme svou chutí a hladem po vítězství dokázali proměnit ve tři body. Dnes jsme podali snad zatím nejsoustředěnější výkon podzimu, když se nám v těžkých podmínkách podařilo eliminovat domácí pokusy o kombinační hru. yes Navíc jsme dokázali v prvním poločase potrestat soupeřovy chyby, což se nám moc často nestává. Ve druhé půli, když měl sice soupeř opticky více ze hry, jsme ale utkání měli rozhodnout proměněním nějaké z několika zajímavých příležitostí, kterých jsme si dokázali vytvořit více než domácí a vyvarovat se tak nervózního závěru. Domácí ale s trochou štěstí vsítili svoji kontaktní branku naštěstí příliš pozdě. Můžeme se trochu zlobit na několik přinejmenším přísně odmávaných ofsajdových pastí. Begovi, který do nich padal nejčastěji, tak domácí pomezní paradoxně vymával „populárního“ smolaře zápasu. Na druhou stranu na výkon prokřehlého hlavního sudího, který utkání s velkým přehledem odřídil, si nemůže stěžovat ani jeden z týmů. Dnešním výkonem, který nám přinesl důležité vítězství, jsme si ale na sebe upletli velký bič, poněvadž všechny týmy se na nás budou chtít vytáhnout. Teď je jasné, že oblíbené tvrzení trenéra Dejmka: „Všechno je v hlavě“, bude platit nyní dvojnásob, poněvadž víme, že jsme schopni porazit každého soupeře. Teď ale nastává situace, kdy se můžeme porazit pouze my sami svým namistrovaným a laxním přístupem k zápasu. Všem nám přeji, aby nás takovéto utkání v sezóně nepotkalo a už vůbec ne příští týden s outsiderem soutěže.

P.S. Škoda, že hráči nebyli přítomni originální oslavě dnešního vítězství obou trenérů při nastupování do mikrobusu – smíchy by se zřejmě potrhali. Naši vážení páni trenéři si nejspíše chtěli dát po vzoru oslavujících hokejistů po vstřelení branky hlavičku. Zapomněli na jednu podstatnou věc – hokejisté mají na hlavách přilby. Z hlavičkované kupodivu vyšel vítězně doyen trenérského týmu, který šel do beranů přímo čelem oproti bočnímu razítku hlavního kouče. cheeky