SK ZČE Plzeň - SŠ Plzeň SD 2:1 (0:0)

sestava: Dufek, Tyml, Dotzauer, Svoboda, Stejskal, Studeník, Pavlovič, Černý, Lhotka, Hanzal, Kuráž

lavička: Milota, Ulbrik, Lintner, Žipaj

branky: Ulbrik

     V posledním kole letošní podzimní části krajského přeboru jsme zavítali na hřiště místního SK ZČE. Chtěli jsme samozřejmě zakončit naši spanilou jízdu vítězně, ale čekalo nás perných devadesát minut. Vzhledem k nedělnímu termínu utkání měli někteří naši hráči v nohách sobotní zápasy, což se na hřišti bohužel projevilo. Navíc místní pažit zůstává pro naše týmy několik posledních let zakletým. Trenér Dejmek měl k dispozici prakticky celou základní sestavu, i když někteří její členové v průběhu týdne laborovali s nachlazením.

     Již předzápasové rozcvičování se neslo v duchu až příliš poklidné a pohodové atmosféry, což nevěštilo nic dobrého. V úvodních minutách měli balón více na kopačkách domácí, ale do první zajímavější příležitosti se v 5. minutě nahrnul náš tým. Taháme míč po pravé straně a Ombre ho posílá před domácí vápno, kde ho obsazený Balzám takticky pouští za sebe na za ním nabíhajícího Dádu. Jeho pokus jakoby předznamenává následné trápení. Osamocený Dáda ideální příhru nedokáže umístit níže než do pátého patra.  Nedokážeme si dát pořádnou přihrávku a když se nám to nějakou shodou náhod konečně podaří, svoji nekoncentrovaností o balón opět přicházíme. Ve 13. minutě vidí jeden z protihráčů žlutou kartu za zákrok na rozběhnutého Dádu. Soupeř nás ještě několikrát nedovoleně zastavuje v zajímavé vzdálenosti od své branky. Bohužel se všemi standardkami nakládáme podobně – na pytel. Jediná výjimka je z naší strany k vidění v 25. minutě, když se nám podaří zahrát pracně nacvičovaný signál. Balón jde kolem rozšířené zdi ke vzdálenější tyči, ale přízemní střelu dokáže domácí gólman vytěsnit na roh.  Ve 28. minutě dostatečně nezareagujeme na soupeřovo rychlé vhazování a jeden z protihráčů si to najednou hasí naší šestnáctkou McDuffovi v ústrety. Naštěstí v posledním možném okamžiku s velkou dávkou rizika se nám daří odkopnout balón protihráči od kopačky. Trenér Dejmek již déle nedokáže sledovat alibistický pohyb našich tykadel a sahá hned dokonce k trojímu střídání, aby zkusil dát hře nový náboj. Ve 30. minutě Bega, Balzáma a Ombreho, kteří se doposavad po hřišti pouze potulovali, nahrazují Drmoul, Mára a David. Hned v následné minutě nechybí mnoho a hovořili bychom o zlaté trenérově ruce. Vidíme kolmou příhru středem hřiště, která nachází rozběhnutého Máru. Tomu se v tísni daří umístit balón svojí dlouhou nohou k levé tyči, ale domácí gólman lehkým kontaktem posouvá míč kousek kolem své tyče.  Ve 40. minutě vidíme situaci, která má velký vliv na další průběh zápasu. Daří se nám poslat míč po pravé straně, ale balón se zdá být příliš dlouhý – ovšem ne tak pro Drmoula. Ten předběhne vše, co mu stojí v cestě a dokáže odehrát téměř ztracený míč od brankové čáry ideálně pod sebe. Poněvadž domácí gólman si hlídá svoji tyč, před osamoceným Blonďákem, na kterého příhra směřuje, najednou zívá prázdná branka. Jaké je naše zděšení, když míč od jeho kopačky končí místo v domácí síti na blízkém cyklistickém oválu. A odměna následuje hned vzápětí – Blonďáka střídá Bego. Do přestávky se již probudit nedokážeme. Celou první půli působíme unaveným dojmem. Útok prakticky neexistuje a míč se nám dost často nedaří v jasných situacích vůbec zkrotit.

     Do druhé půle se vrací Blonďák na levého beka a Ombre na hrot. Černý Petr zbyl na Bega, Balzáma a Miloše. Poprvé zkoušíme v druhém poločase vystřelit v 52. minutě, když Ombreho pokus z 20ti metrů končí dnes jak jinak – nad brankou. Naše hra je stále nekoukatelná a v 60. minutě střídá Davida Balzám. To, oč jsme si svojí nedůraznou a lajdáckou hrou koledovali se dostavilo v 64. minutě, když nedokážeme přerušit soupeřův postup středem hřiště. Nevystoupíme proti soupeři, jehož tvrdý pokus z asi 20ti metrů dokáže ještě Mc Duff vyrazit před sebe, ale poněvadž nikdo z našich hráčů se neobtěžuje vyražený balón dobíhat, hned dva volní hráči soupeře mají úlohu velice usnadněnou, když dokáží na rozdíl od nás branku trefit – 0:1.  V 68. minutě nahrazuje Bego malátného Ombreho. V 70. minutě se nám daří vymotat se s balónem po pravé straně a Kuba míjí z velkého vápna vzdálenější tyč. V 75. minutě lacině přicházíme o balón při přechodu do útoku a je zde ihned soupeřův kontr. Míč je v našem vápně, odkud ho ale nedokážeme dostat pryč. Když se již zdá, že nejhorší máme za sebou, Venca zajíždí do jednoho ze soupeřů a domácí mají najednou výhodu pokutového kopu a Venca vidí žlutou kartu. Mc Duffovi se tentokrát zázrak nepovede, když volí druhou stranu než exekutor – 0:2.  Frustrace z našich hráčů doslova stříká. V 79. minutě navíc neudrží nervy na uzdě Venca, když se pustí do křížku s jedním z protihráčů. Oba jsou za svoje extempore zákonitě odměněni žlutou kartou. Bohužel Venca tak musí po své druhé žluté předčasně pod sprchy a pořádně nám komplikuje naši snahu o zkorigování výsledku.  Balzáma střídá Ombre. V další minutě vletí do soupeřova vápna Ombre a jeho střelu domácí gólman vyráží alespoň před sebe, odkud míč soupeř dostává na roh. Následný centr si poněkud dezorientovaný gólman sráží na břevno a do autu. Chvíli poté Blonďák špatně vyhodnotí situaci u své lajny a unikajícího soupeře si přidrží za jeho dres.  Žlutá karta je mu vzápětí odměnou. Následný přímák sice nejprve odvrátíme, ale při dalším soupeřově pokusu nás zachraňuje pouze jeho nepřesnost. V 82. minutě nás domácí dokonale rozebírají, balón jde do našeho velkého vápna, kde hned dva osamocení hráči soupeře mohou zakončit. Mc Duff se vyznamenává, když vystihuje směr jeho střely a zabraňuje tak dalšímu gólu ve své síti.👍 V další minutě posíláme dlouhý balón před soupeřovu šestnáctku, kde míč přiťukává Ombre Márovi, který lehce podél gólmana posílá kouli konečně do soupeřovy sítě – 1:2. ⚽ Jiskřičku naděje se nám tedy zažehnout podařilo. V 85. minutě ale Blonďák volí ten nejméně šťastný způsob rozehrávky, když z pozice posledního trefuje před ním stojícího protihráče. Následný soupeřův postup zastavuje poté dalším zápasnickým chvatem. Na další udělenou žlutou kartu bychom nemohli říci vůbec nic – sudí je ale milosrdný. Následný přímák z 20ti metrů končí nad naší brankou. Již několik minut hrajeme vzadu na riziko a tři minuty před koncem hrací doby si na několik desítek vteřin myslíme, že saháme po bodu. Balón letí do soupeřova vápna z levé strany, kde se na hrotu ocitá Doci, který si míč zpracovává a posílá jej za záda domácího gólmana. ⚽ Poblíž stojící hlavní sudí branku uznává, naši hráči oslavují a domácí se líně šourají ke středovému kruhu. Ale pozor asistent hlavního rozhodčího zřejmě nechce zůstat mimo veškeré dění a najednou strhává diváckou pozornost na svoji osobu. Zřejmě po shlédnutí opakovaného záznamu, který si během té půlhodinky vyžádal u videorozhodčího, vylétne jeho ruka třímající praporek vzhůru. Po následné krátké poradě obou arbitrů hlavní sudí branku odvolává z důvodu Dociho hraní rukou. Když pomineme samotnou herní situaci, kterou blíže stojící hlavní sudí vyhodnotil jako v souladu s pravidly, otázkou zůstává, proč samotné její vyhodnocení trvalo asistentu sudího, který stál na své vzdálenější lajně tak neskutečnou dobu – že by přítel na telefonu (za bariérou)? 🎁 Každopádně tým takového formátu a historie, jakým určitě je náš dnešní soupeř, takovéto okaté řešení situací určitě zapotřebí nemá. Ihned po tomto rozhodnutí samozřejmě adrenalin na hrací ploše opět stříká. V poslední minutě ještě Drmoul zkouší těžký balón letící do šestnáctky trefit nůžkami, což se mu nepodaří a ani z následného závaru nedostáváme míč do branky. Po odpískání konce zápasu ještě musíme uklidnit naše emoce, což se na hřišti ještě jakžtakž podaří, ale horší je to při příchodu do šatny. Tam bohužel někteří naši kopáči prohru neunášejí a svoji frustraci si vybíjejí na dveřích.       Prokazují tak, že ještě nedorostli do věku, kdy by měli dokázat i přes subjektivně nespravedlivé okolnosti přijmout porážku. Škoda této velké kaňky na závěr, která mrzí snad více než porážka.

     Závěrečné utkání nás vůbec nezastihlo v herní pohodě. Hráči určitě šli do zápasu s tím, že se porvou o vítězství, což se nakonec i stalo, ale až poté, kdy jsme již při hře o deseti neměli co ztratit. Udělali jsme spoustu nevynucených chyb. Míč nás neposlouchal – velké procento pokažených přihrávek, špatné zpracování balónu, zakončení mimo branku apod. Některým chasníkům jakoby došla pára – v určitých fázích zápasu vůbec nestíhali bránit. Prohra v závěrečném utkání podzimní části určitě hodně bolí, ale i když se tak stalo po různých podivných okolnostech, musíme být schopni i takovouto porážku umět přijmout. Naším dnešním výkonem jsme se ani zdaleka nepřiblížili ke způsobu hry, který jsme praktikovali v zápasech s našimi pronásledovateli. Pokud se na jarní část znovu adekvátně nepřipravíme a to i po psychické stránce, nebudeme mít nejmenší naději bojovat o přední příčky včetně té nejvyšší. Náš náskok na nejbližší soupeře jsme si sami stáhli na mizerné dva bodíky a opět pouze my ho můžeme znovu navýšit nebo také poslat do zadnice. Není třeba ale stahovat kalhoty předem, když brod je ještě v nedohlednu. Pokud do druhé části soutěže půjdeme opět jako tým, úspěch se dostaví. Po ramenou se poplácáme až po sezóně. 🙌