SK Slavia Vejprnice - SŠ Plzeň MD 2:3 (1:2)

sestava: Lukeš, Konopík, Malý, Tarhaj, Černík, Foist, Lintner, Hanzal, Olah, Podolník, Žipaj

lavička: Kaluba, Faltus

branky: Podolník, Hanzal, Faltus

      Předposlední podzimní mistrovský zápas nás zavedl do Vejprnic, kde jsme v předešlém pohárovém duelu ztratili 2 body po remíze 2:2 a následné prohře na penalty. Utkání bylo limitováno skutečností, že 8 borců Vejprnic nastoupilo ve vítězném předzápase proti našim starším dorostencům. Takto patří našim starším borcům dík za to, že nám  soupeře alespoň dostatečně utahali, když už bodově vyšli naprázdno.
Další skutečností, která mohla zamíchat kurzy vypsanými bookmakery na toto utkání byla absence celkem 8 hráčů Sportovní školy a tudíž velké problémy dát dohromady alespoň 11 zdravých fotbalistů. Toto se nám naštěstí podařilo a tak jsme mohli na vejprnický pažit vyběhnout v sestavě s golmanem na hrotu.
     Jak se ukázalo na trávníku, handicapy oba mančafty po herní stránce vyrovnaly a tak se hra odehrávala mezi šestnáctkami. Vejprnice těžily z rychlé kombinace, náš tým vyrovnával technické nedostatky zvýšenou bojovností. Čekání na první gól ukončil vejprnický přímý kop, při kterém si golman Lukeš udělal krok za zeď a následnou střelu do své poloviy už nestačil lapit. Dá-li se označit kiks našeho golmana za drobný, pak to co v následujících momentech předvedl při našich přímých kopech z 25 metrů strážce vejprnické svatyně patří do kategorie megaminel. Nejprve se po balonu, který se dal chytit takzvaně do zubů za "cucík" vrhl efektním tygřím skokem a la Cirkus Humberto a míč si do sítě sám nafackoval. Poté při přímáku Hanzala nezvládl krokovou variaci zkoordinovat s rukama a sám si nasadil ukázkové housle. Nutno přiznat na obou golech podíl našich útočících hráčů, kteří svým dobíháním nedopřáli domácímu eskamotérovi klid na zkrocení meruny.
    Do 2. půle jsme vběhli v poněkud přeorganizované sestavě- Kaluba dostal prostor na postu levého záložníka, Hanzal se vysunul do útoku a Oláh začal pracovat ve středu zálohy. Protože hrály obě obrany pozorně, šancí na obou stranách příliš nepřibylo, s vyjímkou té z 60. minuty, kdy si Lukeš na křižnou střelu k tyči pomohl efektním a účinným zákrokem. Změna skore přišla necelých 20 minut před koncem. Slávistický záložník se zachoval přesně podle hesla: Když nevíš co s balonem, tak do něj bouchni a výsledkem byl ukázkový plakát do šibenice a stav 2:2. V 66. minutě naštěstí zahřmělo na opačné polovině a opět byl hlavním hrdinou vejprnický golman-eskamotér. Poté co dostal nekomplikovanou malou domů se jal přesvědčit diváky, že stejná kouzla jako rukama ovládá i nohama, což se mu podařilo. Zamotal se do své role natolik, že nastřelil Faltuse, který se vydal na průzkum do pokutového území. Náš hráč pak neměl se svým brankařským kolegou pražádné slitování a v pádu nám vystřelil cennou výhru 3:2.
    Výborně zahrály obě posily z B týmu- Malý hrál výborně do těla, skvěle hlavičkoval a uvedl do naší hry nový prvek- oblouček za obranu. Oláh pracoval poctivě ve svém prostoru a bojovnost doplnil i o fotbalovost. Pochválit je ale třeba celou defenzívu, hlavně pilíř obrany Tarhaje a velice zdatně sekundující horšovskotýnské duo- Konopík. Černík. Méně už se nám dařilo směrem dopředu, hlavně vinou zkažených přihrávek a u některých hráčů i nedisciplinovanosti a nechuti komukoliv balon půjčit!!!
    Teď je třeba udělat důstojnou tříbodovou tečku za mistrovským podzimem a porazit nepříjemné Přeštice, abychom v tabulce mohli přezimovat v pozici půlmistra.